První část mega roadtripu – Z deštivého Brisbane do tropického Townsvillu

Zdravím všechny do zimních Čech!

Za deset dní jsou Vánoce, ale teda vůbec mi to nepřijde, protože tady je hrozné vedro, nemám ani jeden dárek, ještě jsem neslyšela žádnou koledu a celkově mě letos vánoční šílenství asi mine. Štědrý večer asi strávím někde uprostřed pouště, tak se budu aspoň těšit na únor doma - snad na mě zbydou nějaké dárečky pod stromečkem :)

Už týden frčíme po východním pobřeží a stihli jsme toho docela dost. Jela jsem s Honzou a spolubydlící Pishum, která se od nás ale včera Townsvillu odpojila(proto jsme tak valili) a my jsme nakonec zůstali sami dva, protože zbytek naší výpravy (dva němci, co měli jet s námi), měl autonehodu (naštěstí se jim vůbec nic nestalo) při které zničili auto a museli zbytek výletu zrušit. Takže se s nimi uvidím až na Nový rok v Melbourne.



My jsme teda zatím stihli ujet asi asi 1300 po pobřeží. Nejdřív jsme se vydali na Sunshine Coast, kde jsme nocovali u 90-ti letého čecha pana Zdeňka, který nám vyprávěl plno historek, jak za války utekl do Austrálie a bylo to fakt zajímavé. Pak jsme přes národní park v Noose přejeli až do Bundabergu, kde jsme večer pozorovali velké mořské želvy, které na pláži kladly vejce a místní dobrovolnící jim je hned pod zadkem kradli, aby je přemístili do bezpečnější lokace. V městě rumu jsme pak zůstali i celý další den, vyřizovali vše možné a čekali, jak se vyřeší ta nešťastná nehoda. Když jsme zjistili, že Simon a Susana se k nám nakonec nepřidají, tak jsme se vydali sami dál na sever. Na pobřeží jsme obdivovali nádherné vesničky Agnes Water a 1770 (ano, to je jméno vesnice – v tom roce tam připlul kapitán Cook), ve vnitrozemí jezera a večer se zastavili v „hlavním městě hovězího“ – Rockhamptonu, kde jsme si dali k večeři pořádný steak!

Z Rockhamptonu jsme se šinuli dál do tropů až k městu Mackay. V neděli nám počasí moc nepřálo, a tak jsme jeli do národního parku na ptakopysky, které jsme sice nepotkali, ale i tak jsme si užili hory a nádherné výhledy. Večer jsme se pak konečně dostali do Airlie Beach, což je letovisko u ostrovů Whitsundays. Ty jsou vyhlášené svou krásou v blízkosti Velkého bariérového útesu (i když je to dost zavádějící, protože v těchto místech je korál až 100 km od pobřeží) a taky teda svou vysokou cenou. My jsme ale dobří vyjednavači a tak jsme si usmlouvali na pondělí jednodenní výlet kolem ostrovů za docela dobrou cenu (možná proto, že mělo celý den pršet). Štěstí se na nás ale usmálo, takže z pondělka se vyklubal nádherný den a my jsme si mohli užít super výlet. Viděli jsme neuvěřitelně bílé pláže ze siliciového písku, deštný prales, plno ostrovů a taky jsme si zašnorchlovali na korálu, takže jsme viděla hrozně moc ryb (naprosto všech barev!). A dokonce mi vůbec nebylo zle (pokrok od Sydney a mé velrybářské výpravy). Navíc v moři na severu Austrálie jsou teď všude nebezpečné medůzy, takže koupat se člověk může jen ve speciálním oblečku, který byl fakt žůžo a ze šnorchlování a koupání hned udělal naprosto jiný zážitek :)



Tak to by zatím asi bylo vše. Ve zkratce nám počasí docela přeje, zdraví moc neslouží (nejdřív bolelo v krku mě a teď je zle Honzovi), ale srandu máme! Škoda, že už nás teď opustila Pishum a zůstali jsme sami….ale aspoň si uděláme české Vánoce uprostřed Austrálie. Fotky se budu snažit nahrát brzo na rajče a ještě než se za týden vydáme do vnitrozemí, tak se pokusím napsat ještě nějaké příhody!

Velkou pusu posílá Marťa