Doufám, že jste si všichni užili bezvadné Vánoce! Překvapivě já taky! Sice daleko od domova, bez rodiny a kámošů, ale za to takové, na které asi nikdy nezapomenu :D Ale postupně teda:
Jak jsem psala minule, tak přestože to s naším velkým výletem vypadalo bledě, tak nakonec vše předčilo naše očekávání. Oproti plánům jsme nakonec vyrazili jen já s Honzou (což mělo nepochybnou výhodu, že jsme mohli kecat česky – a že se toho člověk za těch 5500 km v autě navykládá) a taky jsme sehnali bájo káru, pravé auto s pohonem na čtyři kola (což jsme ovšem nevyužívali, abychom ušetřili na benzínu :D. Ale stylově to vypadalo! Nebyly jsme žádné máčky!
Náš roadtrip jsme započali v Cairns, po pobřeží se vrátili do Townsville a potom už se vzdalovali od oceánu směrem na západ až do úplného středu Austrálie zvaného Red Centre. První den jsme dali 900km a druhý 1200, takže jsme se moc nezastavovali teda :D Ono toho po cestě taky tolik k vidění nebylo, až na hornické město Mount Isa, pár vesniček, benzínek a tisíce kilometrů savany. Oproti Evropě opravdu rozdíl. Když po 100 km jedete pořád úplně rovně tak, že ani nemusíte držet volant a potkáte jedno auto, tak každá rádoby zatáčka představuje velké vzrůšo! Benzínky často nejsou a jsou pěkně drahé, takže občas jsme už málem jeli na rezervu, klokani prý rádi skáčou večer pod kola, tak jsme za šera měli pěkně nahnáno a frčeli jako s hnojem. Ale nakonec jsme do slavné Alice Springs v pořádku dorazili a ještě po cestě shlédli slavné Ďáblovy kuličky (kdo nechápe, ať mrkne na rajče).
Přes Alice, kde žije snad víc Aboridžinců než Australanů, a národní parky kolem, jsme zamířili k slavnému Uluru (což je ten velký slavný červený šutr), takže nám to pěkně vyšlo na Štědrý den. Ještě jsme obhlédli majestátní seskupení Katja Tuta a večer se vypravili oslavit Štědrý večer při západu slunce u Uluru. Slavnostní večeře v podobě tuňáka (kapr nebyl k sehnání!!!) a ananasu v čokoládě, provizorní stromeček, který nám všichni záviděli, koledy a dárečky nám pomohli vytvořit pravou vánoční atmosféru. Takže přestože se nám stýskalo po domově, tak jsme si udělali hezký nevšední vánoční večer, na který určitě dlouho nezapomenu. Druhý den ráno jsme si přivstali zavčasu a utíkali na východ slunce, abychom mohli obdivovat další odstíny majestátní hory. Vyšplhat nahoru nám bohužel nakonec nedovolili, tak jsme si aspoň udělali 10km tůrku kolem, což taky stálo za to! Odpoledne jsme ještě stihli Královský Kaňon, který nás hrozně překvapil a uchvátil svou velikostí (Grand Canyon hadr). :D
Po cestě do Jižní Austrálie jsme ještě navštívili hornické město Coober Pedy, kde se těží opál, žije se v podzemí a krajina tam vypadá jako na měsíci. Jako praví drsňáci jsme si tam dokonce pochutnali na pizze s klokanem a emu salámem! Za chvíli jsme už pak byli zpátky u oceánu, v Port Augustě, kde to pořádně fučelo a tak jsme ještě vyrazili do místních národních parků. Nakonec jsme zakotvili v horké Adelaide, odkud teď přejíždím nočním autobusem do Melbourne. Tam konečně snad všichni oslavíme Nový rok, jak bylo původně v plánu.
Takže konečná rekapitulace našeho Outbekáčského roadtripu: 2 češi, 1 Nissan Xtrail, 9 dnů, 5600 km, jeden velký a plno menších šutrů, jeden mega kaňon, několik mrtvých klokanů a krav, 1 mrtvý velbloud a emu, 1 Štědrý večer a plno srandy. Prostě Outback stál určitě zato, opravdu jsme si to užili a byl to nezapomenutelný zážitek. Ať si někdo říká, že Uluru je přechválené, když to vidíte na vlastní oči, tak se vám tají dech. A že Austrálie nejsou jen pláže, korál a Opera v Sydney, to můžu jenom potvrdit. Outback je prostě nejlepší dobrodrůžo!
Jinak přeju všem všechno nejlepší do nového roku 2011 a pořádnou oslavu Silvestra! Než odfrčím do Tasmánie, tak se snad ještě ozvu s nějakým příspěvkem (v Melbourne snad bude lepší připojení než uprostřed pouště). A fotky na rajčeti snad budou taky brzo (i když je musím protřídit, asi se vám nikomu nechce dívat na sto fotek Uluru ve všech odstínech :D).
Zatím šťastný Nový rok!!! Za měsíc jsem skoro doma, už se aj těším :D
Paa Marťa
Žádné komentáře:
Okomentovat