Tak už se mé cestování blíží ke konci a je tady asi poslední příspěvek. No těch 7 měsíců teda uteklo jako voda, co? Za chvíli už poletím domů, do zimní Evropy! Ale ještě se s vámi samozřejmě podělím o mé putování po Novém Zélandu.
Tak jestli sem si myslela, že mi s půlkou Kinedrylu nebude na velkém trajektu, kterým jsme se i s autem plavili přes Cookův průplav na Severní ostrov, blbě, tak to byla chyba! Sice se nejdřív plulo nádhernými fjordy a mezi ostrovy, ale ta hodinka na otevřeném moři mi stačila :D Celá zelená jsem se tedy vylodila ve Wellingtonu, hlavním (i když ne největším) městě Nového Zélandu. Před námi byl pak víkend plný pochodování po městě, botanických zahrad, jízdy lanovkou a hlavně návštěvy obrovského muzea Te Papa, kde se daly strávit hodiny prohlídkami expozic o moři, Maorech, přírodě a všem možném. V neděli už nám ale začalo klasicky pršet a tak jsme se ještě vydali na obhlídku do studií, kde se tvořil Pán prstenů a milion dalších slavných filmů. Dovnitř nás sice kvůli utajení nechtěli pustit, ale i tak video ze zákulisí a malé muzeum stálo za to. Hlavně když jsme viděli, kolik práce to všechno dá – na Pánovi prstenů prý pracovali 7 roků!!!!
V dešti jsme se pak dopravili do národního parku Tongariro, kde jsme měli na pondělí naplánovanou velkou tůrku přes sopky. No ale to bychom nebyli my, kdyby se nám něco, co jsme měli předem naplánováno, podařilo :D Bohužel kvůli silnému dešti byla trasa v pondělí zavřená a když jsme se teda pokusili přehodit na pondělí další naplánovanou výpravu do jeskyň, tak jsme se dozvěděli, že se kvůli záplavám taky nekoná. No hold pech. Takže nezbývalo než zůstat u sopek o den dýl, prozkoumat okolí a na tůrku se vypravit o den pozděj. A tentokrát platilo, že kdo si počká, ten se dočká, protože v úterý bylo naopak nádherně, takže během našeho 6-ti hodinového drápání k volkánům jsme se celou dobu mohli kochat nádhernými výhledy na okolí, sopky, hory a tyrkysová jezera! A abyste věděli, tak jsme vyrazili už v 5:45 ráno, abychom na trase byli mezi prvními a v 12:30 už jsme byli hotoví! Takže si tady jako šunky vůbec neválíme!! :) (I když je fakt, že jsme lehce frčeli, abychom stihli zavést ještě Simona na autobus do Aucklandu, jelikož se s námi už musel rozloučit a zbytek výletu jsme absolvovaly s Katrin samy.)
Abychom zregenerovali zmožená těla, tak jsme další den strávily v oblasti kolem města Rotorua, které je proslavené svými geotermálními parky a lázněmi. Nejdříve jsme se vydaly obdivovat stříkající gejzíry, bublající potůčky, sopečné krátery a vařící bahenní jezírka. A pak jsme se dokonce v sopečném bahně a siřičné lázni pořádně vykoupaly! Ani nevíte, jak zdravé to je. A jak smradlavé! (Plavky mi smrdí jak zkažené vejce ještě teď – a to takhle smrděl i celý náš výlet kolem sopek v pondělí :D.)
A protože jsme byly skvěle odpočaté, tak jsme hned další den podnikly odloženou výpravu do černých jeskyní! A žádné nůďo s průvodcem. Vybavené nafukovacími koly jsme proraftovaly celé podzemí, přeskakovaly temné podzemní vodopády a kochaly se svítícími červy nad hlavou! Fakt super dobrodrůžo!
Poslední sluneční den jsme pak strávili na pláži na severu, kde nám pak opět začalo pršet a pršelo tak vehementně, že nás to Coromandelském poloostrově v sobotu zatopilo a odřízlo od světa. Několik hodin jsme teda čekaly, co bude a když se v infocentru rozkřiklo, že možná jedna silnice je volná, vyrazily jsme směr Auckland. Sice nás čekalo pár objížděk a občasné menší povodně na silnici, ale naštěstí jsme se sem v pohodě dostaly. No a teď už je neděle, jakž takž jsem stihla obejít nějaké památky a obchody. Ve zkratce, Auckland je veliký, je tady festival pouličního umění, přístav a vysoká věž!
No a zítra ráno už nasedám na letadlo směr Soul, kde mě ještě čeká jedna noc, než se v úterý 17:20 evropského času vypakuju na vídeňském letišti a umrznu, bo prý máte doma mínus 9 stupňů!!! Snad mě naši přivítacím objetím zahřejou :D
Tak to by tak bylo všechno přátelé, děkuji všem, kdo sledovali poctivě můj blog a psali mi, aby mi nebylo smutno! Bylo to bezva, hrozně jsem si to užila, všem doporučuji jet na výměnný pobyt, kdo studuje, a kdo nestuduje aspoň do Austrálie a na Zéland. Jsou to nádherné země a hrozně se mi tady líbilo! Snad se sem ještě někdy podívám :D
Tak velké ahoj a možná při mých nějakých jiných cestách (jakože teda nevím ještě jakých, ale doma sedět nebudu, to bych se nebála) naviděnou!
Velkou pusu posílá Marťa
P.S: Těším se vás všechny dom! Joo, a fotky se pokusím nahrát jestli to půjde snad v nejbližších dnech…Tak ještě kontrolujte rajče, jelikož Zéland byl nádherný!
Mářo, to neni možné, jak rychle to uteklo... Budou mi chybět tvoje žůžo příspěvky. :) Ale už se moc těším na živé vyprávění! :) Tak šťastný let a brzo ahoj! Pusu, Bláňa
OdpovědětVymazat