Jaké to bylo v Sydney

Milí přátelé,

Jak jste si asi povšimli, poslední dobou jsem neměla vůbec čas přidávat příspěvky na blog, protože jsem toho měla hrozně moc na práci a neměla jsem moc přístup na internet. Určitě jste ale celí žhaví dozvědět se, jak jsem se během těch dvou týdnů měla a tak se to teď pokusím napravit a ve zkratce popsat velké výletování!

Takže po prvních pár dnech sama v Austrálii, jsem se konečně dočkala společnosti a ze Singapuru ke mně přilétl Kube! První dva dny jsme hned využili k průzkumu Sydney (v podstatě jsme tedy šli tam, kde já už jsem dávno byla a všechno jsme znovu vyfotili – jak jste si ale mohli všimnout, na některých fotkách jsem už i já!). Vypravili jsme se také na tříhodinovou tůrku s průvodkyní, mladou studentkou, která za průvodcování dostane jen spropitné (ale nebojtem, balík si stejně vydělá) a která nám pověděla plno zajímavých věcí nejen o Sydney, ale o celé Austrálii, které bychom se asi sami těžko dozvěděli. Že je Austrálie mladý stát, to jsem sice věděla, ale že před 200 lety tady fakt skoro ještě nic nebylo, člověka stejně trochu zarazí, protože je zvyklý, že v Evropě je všechno šíleně staré  Tady naopak většina budov nemá víc než sto let a ty které vypadají staře (jako například katedrály) si na to stejně jen hrají.

Ve čtvrtek jsme se pak vydali mimo město za mojí australskou kamarádkou Zoe, kterou jsem potkala vloni v Americe. Ta nás se svou spolubydlící vyzvedla na vlakovém nádraží asi hodinu a půl od Sydney a vzala nás na výlet do národního parku Blue Mountains. Udělali jsme si tůrku k vodopádům, ke skalám nazývaným aboridžinci Tři sestry, viděli jsme trochu venkova, snědli polévku za 11 dolarů a zbytek peněz utratili v čokoládovně. V pátek pak Kube rozhodl, že se pojede na velrybářskou výpravu! Mě bohužel asi nenapadlo, že velryby se vyskytují pouze na otevřeném moři, na kterém se bude loďka docela pohupovat, takže jsem zapomněla přibalit Kinedryl a půlku výletu strávila s blinkacím sáčkem u pusy. Velryby a delfíny se mi ale vidět podařilo! Fotkami bohužel sloužit nemohu, jelikož jsem neměla dosti sil stisknout ani jednou spoušť. Ale co, zážitek to taky byl! Kube natočil pár videí, které se pokusím dát brzo na rajče, ale zatím se mi to moc nedaří, protože rychlost internetu, je tady všude hrozně pomalá.

O víkendu nám pak počasí moc nepřálo, takže jsme věčně vytahovali deštníky nad hlavu, ale stejně jsme se nadšeně vydali obhlédnout místní trhy a vypravili se trajektem na slavnou pláž Manly. I přes nepřízeň počasí se tam prohánělo v neoprenech plno surfařů a my jsme se prošli místním národním parkem a kochali se výhledy na pacifický oceán. V neděli jsme pak ještě stihli zajít na snídani se Zoe a projít další oblíbenou pláž Bondi. Jaké bylo mé překvapení, když jsme v tomto velkém letovisku narazili také na českou restauraci Hungry Czech, která nabízela typické české pochoutky (jako např. langoš či pečenou kachnu) za typicky vysoké australské ceny. Dlouhou procházkou po skalách jsme se dostali až na další pláž Coogee, kde jsme si dali místní Fish and chips a zakončili tak naše zimní výletování po Sydney.

Musím teda říct, že v létě by to bylo asi krapet lepší, ale i tak se mi největší australské město hrozně líbilo, protože tam byli pohodoví lidi, hodně parků a pláží a život tam sice musí být hrozně drahý, ale určitě příjemný. Když si vzpomenu na nějaké další veselé či zajímavé historky, tak je později připíšu a nebo se klidně ptejte!

Pokračování příště!

Australanka M.