První dny v Sydney

Hurá, tak po strastiplné cestě přes půlku světa jsem se konečně v sobotu ráno (pro neznalé připomínám, že je zde o 8 hodin víc než u nás) ocitla u protinožců. No, cesta vlastně tak strastiplná nebyla, šikmooké letušky se pořád usmívaly a něco švitořily po korejsky, jídla bylo dost (a dokonce jedlé až na jednu chybu, které jsem se dopustila, když jsem si akčně k snídani dala zelenočajovou rýžovou kaši, blééé - ale podruhé jsem se poučila a vsadila na klasickou omeletu), přestupy jsem přežila, batoh se neztratil a celníci mě nešacovali. Takže vlastně až na tu délku pohodička a můžu jen doporučit :)

Z letiště se mi podařilo dostat do malého hostýlku ChiliBlue, kde jsem měla zarezervovanou postel v osmilůžkovém pokoji, která ještě však v tak časnou hodinu nebyla připravena a tak sem odhodila baťoh do dály a vyrazila na průzkum. Přestože je teď vlastně v Austrálii zima, svítilo krásně sluníčko a já se vypravila jen v teplejší mikině. Nedočkavě jsem hned zamířila do parku v centru, ze kterého měl být podle mapky z hostelu nádherný výhled na super slavnou Operu. A taky že jo! Když jsem dorazila na konec zahrad a uviděla tu monumentální stavbu, konečně jsem uvěřila, že jsem v Sydney. Procházela jsem se pořád kolem dokola a nemohla se přestat kochat, takže jsem skoro zapomněla na svůj spánkový deficit a časový posun. Kolem třetí to na mě ale padlo, tak jsem radši zamířila zpátky do hostelu, abych si trochu zdřímla.

V pokoji jsem však narazila na Fabiana z Francie, který se právě chystal za kamarády do města a tak sem si říkala, že jedno pivečko by mi taky neuškodilo. V baru jsme potkali jeho kámoše z Anglie, Irska a Zélandu a já jsem musela Fabiana obdivovat za to, jaký je s klukama kamarád, přestože jim nerozumí ani slovo (on totiž nerozuměl každou druhou větu ani mě, natož klukům s jejich silnými přízvuky). Kulečník a pivo ovšem očividně spojuje :) Ale uznávám, že já bych odvahu jet do Austrálie na rok s jeho angličtinou teda fakt neměla. Protože se mi už klížily oči a kulečník mi stejně nejde, radši sem se vrátila do hostelu, kde jsem od 7 hodin s přestávkami pochrupkávala až do 11 do rána! :)

V neděli jsem pak vyrazila dál do centra, prošla přístav, trh, projela se autobusem zdarma, obdivovala osvětlenou noční operu a ve finále se pokusila nahrát fotky na rajče. Kdo jste se tam ale byli mrknout, tak víte, že se mi to moc nedařilo - na hostelu je wifi šíleně pomalá a v McDonaldu (kam jsem se to šla otestovat) mi to taky moc nešlo. Snad ale v nejbližší době najdu nějaký rychlejší internet a podaří se mi je tam dostat.

Jinak jsem si nabrala moře materiálů a vymýšlím, co všechno v Sydney a jejím okolí podniknem, až konečně přiletí v úterý Kube. Město s ním projdu celé znovu, ale určitě se vydáme i někam na slavné pláže, do národních parků nebo do zoo na klokany :) Taky se těším, až se přestěhuju z toho dormsu (to je ten pokoj pro 8), protože je děsně prťavý a nemám si ani kam položit pomalu batoh - a to tu někteří bydlí asi permanetně a normálně u toho pracují. Jako já jsem zvyklá na barco, ale tohle bych teda asi nezvládla!!! Takže jinak od úterka skončí poflakování a začne opravdový sightseeing (pokud teda nebude Kube první tři dny spát :). Takže se těšte na nové zážitky a snad i nějaké fotky!

Zdravím všechny na druhém konci světa!

Pa Vaše Australanka :D